Papež Benedikt XVI. v neděli na závěr čtyřdenní pouti po Polsku zavítal do někdejšího nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Setkal se zde s bývalými vězni, zapálil svíci a pomodlil se. Návštěvu tábora provázel velký zájem světových médií.
"Na místě, jako je toto, chybějí slova a v zarážejícím tichu srdce volá k Bohu: 'Pane, proč jsi mlčel? Proč jsi to dopustil?'," pronesl Benedikt XVI. při modlitbě u památníku obětí vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka.
Modlitbu odříkal německy, zbývající část proslovu v latině. Papež uvedl, že přijel jako syn německého národa, který ovládla skupina zločinců díky slibům velikosti, navrácení cti a významu.
Podle českého kardinála Miloslava Vlka byla návštěva hlavy katolické církve v Osvětimi symbolická. "Papež Němec jde do Osvětimi, kde právě jeho předkové, Němci, způsobili mnoho bolesti a utrpení. Papež jde, aby se modlil za odpuštění a smíření a aby tak i polskému národu dal určitý signál," uvedl.
Joseph Ratzinger (občanské jméno Benedikta XVI.) byl jako dítě členem nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend. Jeho otec byl sice rozhodným odpůrcem nacistického režimu, v době Ratzingerova dospívání ale začalo být členství v Hitlerjugend povinné.
Papež se v Osvětimi pomodlil u Stěny smrti, u níž hitlerovští vojáci zastřelili na 25.000 lidí. Z tváře Benedikta XVI. bylo možné vyčíst pohnutí. Poté, co ke zdi položil zapálenou svíci, se pozdravil s 32 někdejšími vězni tábora.
Přecházel od jednoho k druhému, podával si s nimi ruce a krátce promluvil. Bývalí vězni měli kolem krku uvázány pruhované šátky osvětimského stejnokroje s čísly.
Byl mezi nimi i Józef Szajna, malíř, spisovatel, režisér a scénárista. "Zde v táboře jsem ztratil naději, ztratil jsem víru. Křičeli jsme 'Kde jsi, Bože?', ale nedostali jsme odpověď," řekl novinářům.
"Vůbec jsem nepomyslel na to, že papež je Němcem," poznamenal další z bývalých vězňů Jerzy Bielecki, který byl v jednom z prvních transportů, které v roce 1940 do Osvětimi zamířily. O čtyři roky později se mu podařilo z tábora uprchnout v převleku za důstojníka elitních nacistických jednotek SS.
Benedikt XVI. zavítal rovněž do sklepení bloku 11 a do cely Maximiliana Kolbeho. Tento katolický kněz v roce 1941 v Osvětimi dobrovolně nahradil mladého ženatého muže, který měl být zabit.
Byl totiž ve skupině vězňů, kteří měli svou smrtí zaplatit za útěk jiného vězně. Předchůdce Benedikta XVI., loni zesnulý papež Jan Pavel II., Kolbeho v roce 1982 jako mučedníka prohlásil za svatého.
Blok číslo 11 měl zvláštní význam. V něm se totiž nacházelo táborové vězení. Nemnoho lidí, kteří zde byli uvězněni, přežilo.
V podzemí bloku číslo 11 v roce 1941 nacisté začali s pokusy se smrtícím plynem Cyklon B, který později využili k masovým vraždám především Židů.
Z Osvětimi papež přejel do tři kilometry vzdálené Březinky. Právě zde se nacházely plynové komory upravené jako sprchy, ve kterých nacisté během druhé světové války zavraždili více než milion lidí.
V Březince krátce pršelo, ale jakmile papež prošel kolem tamního památníku, déšť ustal a na obloze bylo možné zahlédnout výraznou duhu.
"Ať toto místo zůstane varováním," řekl při bohoslužbě v Březince polský vrchní rabín Michael Schudrich. Právě na něj v sobotu za bílého dne na varšavské ulici zaútočil neznámý mladík.
Nejprve na rabína křikl "Polsko Polákům!", což je heslo z doby před druhou světovou válkou, jehož smysl v podstatě je "Židé, kliďte se z Polska!". Když se Schudrich ohradil, praštil ho prý útočník do hrudi a stříkl mu do očí sprej. Rabín z incidentu vyvázl bez zranění.
Návštěva bývalého nacistického vyhlazovacího tábora byla posledním bodem čtyřdenní pouti Benedikta XVI. po Polsku. Přímo z Osvětimi odjel na letiště, odkud po ceremoniálu a rozloučení odletí do Říma.