Obyvatelé Francie v nedělním referendu jasně zamítli evropskou ústavu. Podle konečných oficiálních výsledků se proti jejímu přijetí vyslovilo 54,8 procenta Francouzů. Francie se tak stala první zemí EU, která dokument odmítla. I když není výsledek vzhledem k předvolebním průzkumům velkým překvapením, vyvolalo francouzské "ne" mezi evropskými politiky zklamání i znepokojení. Začíná zároveň diskuse o tom, zda a jak bude ratifikace ústavy pokračovat.
Pro pokračování se podle očekávání vyslovili nejvyšší představitelé EU - předseda Evropské komise José Barroso a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, jehož země nyní unii předsedá. Stejný názor zastává i německý kancléř Gerhard Schröder. Podle něho je sice francouzské ne ranou pro proces ratifikace ústavy EU, ale ne jeho konec. Českého premiéra Jiřího Paroubka francouzské "ne" ústavě mrzí, ale nevidí to jako drama.
Aby ústava vstoupila v platnost, musí ji schválit všech 25 členských států; zatím se pro ni vyslovilo devět z nich.
Francouzský nesouhlas, který byl podpořen silnou volební účastí téměř 70 procent, tak podle odborníků otevírá krizi v EU. Odmítnutí ústavy hrozí i ve středečním referendu v Nizozemsku.
Významné otřesy se očekávají na francouzské politické scéně, kde se prezident Jacques Chirac i všichni předáci hlavních politických stran výrazně zasazoval za přijetí dokumentu. Ve Francii začalo zaznívat volání po demisi vlády i Chiraka.
Chirac v první reakci naznačil, že odvolá neoblíbeného předsedu vlády Jeana-Pierra Raffarina. Chce prý dát "nový a silný impulz" vládě a její činnosti.
Pro většinu Francouzů by byl podle průzkumu nejlepším novým premiérem předseda vládního Svazu pro lidové hnutí (UMP) Nicolas Sarkozy. Výsledky ankety zveřejnil francouzský deník Le Parisien.
S 25 procenty respondentů je Sarkozy jasně před dalšími možnými údajnými uchazeči o premiérské křeslo, ministryní obrany Michéle Alliotové-Marieové (13 procent), ministrem vnitra Dominiquem de Villepin (11), ministrem zaměstnanosti Jeanem- Louisem Borlooem (10) a šéfem vládní strany pravého středu UDF Francoisem Bayrouem (osm).
Jasná porážka ústavy ve Francii podle agentury Reuters ihned vytvořila tlak na euro, které prý může dnes ráno oslabit na asi 1,24 za dolar.
Prezident Jacques Chirac krátce po oznámení prvních odhadů v prohlášení k národu řekl, že Francie se demokraticky vyjádřila a že on bere toto vyjádření na vědomí. Ujistil další země unie, že Francie bude dál respektovat závazky, které v jejím rámci přijala. Poznamenal ale, že výsledek hlasování vytváří obtížné podmínky pro hájení francouzských zájmů na evropské scéně.
Raffarin se podle televizní stanice TF1 rozhodl dnes večer veřejně nevystoupit. Ze členů jeho vlády ministr zahraničí Michel Barnier označil výsledek za velké zklamání a také za zkoušku pro Francii, která teď bude podle něho obtížněji hájit na evropské scéně své zájmy. O "porážce pro Francii a pro Evropu" hovořila také ministryně obrany Michele Alliotová-Marieová.
Bývalý socialistický ministr Jack Lang, který se spolu s vedením strany zasazoval za přijetí ústavy, v TF1 řekl, že Evropa se stala obětí hněvu lidu na politickou moc. "Znamená to 'odejděte'," řekl Lang.
Podle vůdce krajně pravicové Národní fronty Jeana-Marie Le Pena musí teď odstoupit jak Chirac, který se pro ústavu velmi angažoval, tak Raffarinova vláda. Le Pen soudí, že výsledek hlasování otevírá cestu ke spolupráci evropských zemí "při vzájemném respektování nezávislosti".
Předseda nacionalistického Hnutí pro Francii Philippe de Villiers soudí, že Francie stojí před velkou politickou krizí, kterou může Chirac vyřešit buď svým odstoupením, nebo rozpuštěním parlamentu a vypsáním voleb. De Villiers také prohlásil, že "ústava (EU) už neexistuje" a že unii je nyní třeba "rekonstruovat na jiném základě".