Podle vysílání Českého rozhlasu (ČRo) požádalo Polsko příslušné orgány naší země o právní pomoc . ČRo tuto žádost spojoval s možnou žádostí o odposlechy, které před čtyřmi lety údajně pořídila Bezpečnostní informační služba (BIS). Tehdy vláda Miloše Zemana chtěla prodat Unipetrol Babišovi. Agentura ČTK však uvádí, že sice Polsko žádalo o právní pomoc, ale nežádalo o odposlechy šéfa Agrofertu Babiše.
"Jedná se o vydání dokumentů ve formě kazet," řekl ČTK mluvčí Odvolací prokuratury v Krakově Jerzy Balicki. Jde podle něj o záznam rozhovoru bývalého šéfa kanceláře premiéra Zdeňka Doležela s polským lobbistou Jackem Spyrou, tedy o dokument, který policii předala televize Nova a který rozvířil aféru kolem privatizace Unipetrolu.
"Do dvou týdnů bude připravena také žádost týkající se další pomoci při vyšetřování," poznamenal mluvčí. Nechtěl však zatím říci, čeho konkrétně se bude žádost týkat. Podle dřívějších informací by mohli polští vyšetřovatelé požádat mimo jiné o výslech českých politiků.
Neoficiální zprávy hovoří o ministrovi financí Bohuslavu Sobotkovi a expremiérovi Stanislavu Grossovi. Mluvčí krakovské prokuratury odmítl hovořit o konkrétních jménech. Vyplývají prý podle něj z privatizačních smluv uzavřených mezi vládou a polskou společností PKN Orlen. Vysvětlení a komentář ke smlouvám ale mohou podle něj poskytnout také jiné osoby.
Mluvčí civilní kontrarozvědky Jan Šubert se odmítl v ČRo k údajné žádosti Poláků o odposlechy blíže vyjádřit. "Moje odpověď bude velmi obecná. Cizí zpravodajské služby, tedy kontrašpionáž, stejně jako ekonomické zájmy státu patří k prioritám naší práce. Ke konkrétní případům, konkrétní operaci nebo konkrétním osobám, kterými se v této souvislosti zabývá, se služba ale nemůže otevřeně vyjadřovat," řekl mluvčí BIS.
Odposlechy, jež pořídila BIS, by podle ČRo mohly vnést světlo do spekulací o úplatcích, o kterých se zmínil v reportáži televize Nova natočené skrytou kamerou polský lobbista Spyra a které měly údajně od Babiše směřovat k expremiérovi a současnému předsedovi ČSSD Stanislavu Grossovi.
Ještě před tím, než česká vláda prodala Unipetrol PKN Orlen, uzavřel Babišův Agrofert s polským koncernem smlouvy o tom, že některé divize českého holdingu po jeho privatizaci odkoupí. Současné vedení PKN nyní tvrdí, že smlouvy jsou pro něj nevýhodné, a chce je vypovědět. V takovém případě by měl Babiš dostat více než dvě miliardy korun odstupného, uvedl ČRo.
Krakovská prokuratura se o privatizaci Unipetrolu zajímá v souvislosti s vyšetřováním takzvané palivové aféry. Ta se týká rozsáhlých podvodů s pohonnými hmotami. Je do ní zatím zapleteno na 1300 firem, prokuratura vede více než stovku vyšetřování, v nichž je na 330 podezřelých a 50 obviněných.
"V rámci vyšetřování takzvané palivové aféry se snažíme získat co možná nejvíce informací o klíčových hospodářských rozhodnutích v podnicích, které jsou ve vlastnictví státu, tedy i v PKN Orlen. Náš zájem samozřejmě podněcují informace o ne zcela jasných okolnostech transakce," vysvětlil Balicki.
Fond národního majetku dnes požádal polskou společnost PKN Orlen o souhlas se zveřejněním smlouvy o prodeji státního podílu v Unipetrolu. Stát tak chce vyvrátit podezření z korupce, které privatizaci Unipetrolu v posledních týdnech provází. Zveřejněny možná budou i smlouvy mezi PKN Orlen a Agrofertem, které se týkají prodeje pěti podniků holdingu Unipetrol.