Středoevropské země, které se v posledních letech staly členy do Evropské unie, mohou být takzvaným "starým" členským státům EU prospěšné mimo jiné tím, že jim zprostředkují své zkušenosti s totalitou.
Bývalé postkomunistické země lépe rozumějí současné situaci v Rusku, na Ukrajině nebo v Bělorusku. V závěru 15. ročníku Jihlavské konference to v neděli řekl novinář Petr Uhl.
Podle úředníka EU Gerharda Sabathila z Berlína se Evropa ocitla v krizi, způsobené mimo jiné i rozšířením EU, které ještě lidem ze západoevropských zemí "nepřešlo do krve".
S tím souhlasil i bývalý polský disident Andrzej Jagodzinski, současný ředitel Mezinárodního visegradského fondu. Příští léta by podle něj mohla přinést oživení ve vztazích mezi zeměmi visegradské smlouvy.
Katolický kněz Anton Otte z německé Ackermannovy obce je přesvědčen, že avizovaný posun v zaměření Jihlavské konference od problematiky česko-německých vztahů ke středoevropským tématům, se zdařil.
Podle Ondřeje Matějky ze spolupořádající Společnosti Bernarda Bolzana se na konferenci už neobjevují silná slova. "Diskuze už je jinde, jde o společné hledání postojů ke společným problémům," řekl Matějka.
Konference se v Jihlavě konala poprvé v roce 1992. V začátcích byla první významnou platformou umožňující dialog mezi Čechy a Němci, rodila se zde česko-německá deklarace. Před několika lety organizátoři zahájili posun ke středoevropskému rozměru.
Matějka nevyloučil, že v budoucnu by konference mohla z Jihlavy přesídlit jinam. Zejména pro zahraniční účastníky je podle něj Vysočina dopravně složitě přístupná, problém začíná být také s ubytováním a vhodným jednacím sálem. Počet účastníků se stále zvyšuje, letos se konference zúčastnilo více než 200 lidí z několika evropských zemí.