Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) odmítá ekonomické sankce proti Bělorusku, i když je přesvědčen o tom, že tamní současné prezidentské volby nejsou demokratické. Je naopak pro permanentní politický tlak na Bělorusko, pro jednání s opozicí. Tím se podle něj dává najevo, že v Bělorusku existuje alternativa.
Ekonomické sankce nepovažuje Svoboda za řešení proto, že nevedou ke změnám. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že dopadají především na obyvatele.
Předseda vlády Jiří Paroubek řekl novinářům, že podle jeho odhadu s velkou pravděpodobností volby vyhraje dosavadní prezident Alexandr Lukašenko. "Nejsem z toho nadšen, ale je to do značné míry vnitřní záležitost Běloruska," uvedl a dodal: "Věřím, že Bělorusko také zažije během dalších let cestu k demokracii."
Rovněž podle komunistického poslance Evropského parlamentu Miloslava Ransdorfa, který se účastnil se Svobodou televizní diskuse, je v Bělorusku na čase přejít k lidským právům. Prezidentovi Lukašenkovi by prý řekl, "ať přemýšlí o tom, že je rok 2006". Připustil ale, že se prezidentovi podařilo stabilizovat zemi a "řada věcí v ekonomice". Označení diktátor pro Lukašenka podle Ransdorfa není na místě.
Česko-běloruské vztahy jsou dlouhodobě napjaté. Minsk nedávno obvinil české diplomaty v zemi, že před volbami rozšiřují agitační brožury, a snaží se tak rozvracet pořádek. Údajné agitační letáky jsou podle ministerstva zahraničí ve skutečnosti zprávou komise OSN pro lidská práva o Bělorusku. Česko věnovalo loni na podporu demokracie v Bělorusku zhruba čtyři miliony korun.
Běloruští voliči dnes vybírají ze čtyř kandidátů. Kromě Lukašenka jsou to proprezidentský spojenec Sjarhej Hajdukevič a dva opoziční zástupci - Aljaksandr Milinkevič a Aljaksandr Kozulin. Očekává se, že vítězem hlasování bude vyhlášen Lukašenko. Opozice se obává toho, že vládnoucí režim výsledky hlasování zfalšuje, a chystá proto demonstrace v ulicích.