Schodek ČR v zahraničním obchodě s potravinami a nápoji se během posledních pěti let téměř zdvojnásobil. Zatímco v roce 2001 činil necelých deset miliard Kč, loni to bylo již 18,9 miliardy Kč.
Dovoz se během uvedeného období zvýšil ze zhruba 48 miliard na 73,3 miliardy Kč, vývoz stoupl ze 38 na 54,4 miliardy Kč, vyplývá ze statistických údajů.
Podle odborníků růst schodku ovlivňuje zpevňující koruna a silné postavení nadnárodních obchodních řetězců na trhu. Důležitým faktorem je také to, že ČR hodně dováží vysoce zpracované drahé potraviny a naopak vyváží mnohdy výrobky s menší přidanou hodnotou.
Česko vykazuje přebytek pouze v obchodě s mlékárenskými výrobky, loni zhruba 2,6 miliardy, a dále v obchodu s nápoji, kde ale kladné saldo klesá a loni činilo 1,7 miliardy.
Naopak největší schodek byl v loňském roce u masa a masných výrobků - téměř osm miliard korun. Výrazné zhoršení v této komoditě nastalo po vstupu do EU.
Zemědělci začali vyvážet živá prasata a naproti tomu zesílil dovoz, zejména levnějších dílů masa pro zpracovatelský průmysl.
ČR má záporné saldo také v obchodě s mlýnskými a škrobárenskými produkty, tuky a oleji či krmivy. Více se dováží, než vyváží, rovněž zpracované ryby a rybí výrobky, upravené ovoce a zelenina i ostatní potravinářské produkty, kam patří třeba pečivo.
Podle Petra Tučka z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky je pro firmy dovoz agrárního produktu vždy zajímavější a lehčí než vývoz, protože na agrárním trhu je na výjimky převis nabídky.
"Když něco koupíte, dostanete dárek, provizi či množstevní rabat," uvedl s tím, že naopak prosadit se s vývozem a prodávat v zahraničí není vzhledem ke konkurenci jednoduché. K tomu se připojuje silná koruna, která importy zvýhodňuje a naopak exporty ztěžuje.
Obecným problémem českého obchodu se zemědělským a potravinářským zbožím je pak podle Tučka dovoz drahých finálních výrobků a vývoz nezpracovaných surovin nebo produktů mnohdy v kategorii "šedého průměru."
Vliv na vývoj zahraničního obchodu mají podle prezidenta Potravinářské komory Jaroslava Camplíka i obchodní řetězce, které jsou největšími prodejci potravin v tuzemsku.
Zboží nakupují systémem, kdy hledají nejlevnější nabídky například v rámci celé střední Evropy, uvedl s tím, že do Česka pak proudí hodně produktů třeba z Německa a Polska.
Domácí potravináři se podle Camplíka musí soustředit na marketing a propagaci produkce, mimo jiné prostřednictvím národní značky kvalitních potravin Klasa, aby obhájili pozice na trhu. Rostoucí dovozy je třeba dohnat vývozem a hledat nové trhy - vrátit se větší měrou do Ruska, zabývat se Čínou, dodal šéf komory.
Tržby potravinářského průmyslu za prodej vlastních výrobků a služeb se podle předběžných údajů mezi lety 2000 až 2005 zvedly o 16,5 procenta na loňských zhruba 279 miliard korun v běžných cenách. Potravinářství loni zaměstnávalo zhruba 131.000 lidí.