Kdo byl vůdce čečenských separatistů Abdul Chalim Sajdullajev, kterého v sobotu zabily ruské síly v čečenském Argunu? O nástupci čečenského prezidenta Aslana Maschadova se toho mnoho nevědělo a názory na něj se různí.
Podle jedněch chtěl politicky navazovat na umírněnějšího Maschadova, jiné zdroje zase tvrdí, že měl blízko k teroristickým praktikám radikálního polního velitele Šamila Basajeva.
Čečenci si asi pětatřicetiletého Sajdullajeva zvolili do svého čela 10. března 2005, tedy hned dva dny po smrti Maschadova. Jeden z čečenských emisarů Umar Chambijev tehdy uvedl, že Maschadov v Sajdullajevovi viděl svého nástupce.
K loajalitě k této nepříliš známé osobě čečenského odboje vyzval Čečence ihned poté také Basajev. Podle něj bylo o Sajdullajevově nástupnictví rozhodnuto již v roce 2002.
"Nebudeme používat žádné formy boje proti nevinným lidem. Ale máme právo použít proti nepříteli jakékoli metody přijatelné pro boha," uvedl Sajdullajev po svém jmenování.
"Budeme bránit naše lidi před ruskou genocidou bez ohledu na cenu, kterou za to zaplatíme," dodal muž, považovaný za konzervativního islámského klerika, ale někdy též za radikálního wahhábistu.
Jeho prohlášení nasvědčovala tomu, že se bude spíše držet Maschadovovy linie. Podle některých analytiků ale Sajdullajev, na rozdíl od Maschadova, přehlížel masakry, které se staly například v moskevském divadle Dubrovka nebo v Beslanu.
"Když Maschadov jako zvolený prezident nebyl schopen zabránit Basajevovi v terorismu, jak by to mohl dokázat bezvýznamný Sajdullajev," ptal se londýnský expert na oblast Kavkazu Tom de Waal.
Podle některých zdrojů se Sajdullajev narodil v Saúdské Arábii, pravděpodobně ale na svět přišel před více než 35 lety v čečenské vesničce Argunu, kde nakonec i zemřel.
Byl řadovým bojovníkem v první čečenské válce a v 90. letech také soudcem islámského soudu. Po roce 1999 působil jako televizní duchovní, což jej alespoň v místních kruzích učinilo poměrně známým.
Ruské úřady jej popisovaly jako extremistu a vedoucího představitele wahhábismu - radikální odnože islámu - v regionu. Naproti tomu čečenští analytici z Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Sajdullajeva charakterizovali jako náboženského konzervativce, který měl daleko k fundamentalistickému křídlu čečenských rebelů.
Rozhlasová stanice Echo Moskvy loni uvedla, že Rusko považuje Sajdullajeva za hlavního organizátora únosu Američana Kennetha Glucka v roce 2001.
Muž pracoval pro organizaci Lékaři bez hranic na jihu Ruska, osvobozen byl po 25 dnech. Sajdullajev se prý podílel také na útoku na policejní stanici v Ingušsku v roce 2004, při kterém zahynulo 90 lidí.
Nejasné byly rodinné poměry zlikvidovaného čečenského vůdce. Jedním z důvodů, proč se měl účastnit teroristických útoků, byl údajný únos jeho ženy, kterou pak ruská síly zabily.
Podle jiného zdroje je ovšem Sajdullajevova manželka naživu a naopak si myslí, že je její muž již několik let po smrti.