Páteční přijetí rezoluce OSN o Libanonu umožnily záruky, které dostal Izrael od USA o sporném pohraničním území Šibáa. Napsal to v neděli izraelský list Haarec.
Libanon původně žádal, aby rezoluce zahrnula předání tohoto území Libanonu, což Izrael odmítal. Konečný text rezoluce ukládá generálnímu tajemníkovi OSN Kofimu Annanovi, aby rozhodl, zda toto území patří Sýrii nebo Libanonu.
Američané údajně písemně Izraeli potvrdili, že o budoucím osudu území definitivně rozhodne až vyjednávání mezi Izraelem a majiteli území. Je to zhruba deset kilometrů čtverečních, na nichž je 14 farem.
Izrael je zabral v roce 1967, kdy byly součástí syrských Golanských výšin. O eventuálním návratu chce proto vyjednávat se Sýrií.
Libanon tvrdí, že mu Sýrie toto území postoupila a že se z něj měli Izraelci stáhnout v roce 2000, kdy opouštěli nárazníkové pásmo v jižním Libanonu. Šibáa a okolí bylo od roku 2000 dějištěm násilí mezi izraelskými vojáky a Hizballáhem.
Izraelský premiér Ehud Olmert byl zásadně proti tomu, aby nová rezoluce zaručila předání Šibáa Libanonu. Při vyjednávání s USA, které byly jedním z předkladatelů rezoluce, vysvětlil, že Izrael toto území považuje stále za součást Golan.
O stažení armády by se muselo v Izraeli rozhodnout buď v referendu nebo v parlamentu; Olmert ví, že by nyní většinu poslaneckých hlasů nezískal.
Aby nebyla rezoluce o Libanonu zablokována kvůli Šibáa, rozhodli autoři návrhu, že o konečné podobě hranice rozhodne Annan a radě bezpečnosti svůj návrh předloží do 30 dní.
Podle Haarecu, který se odvolal na vysoké vládní kruhy, nebude Izrael povinen stáhnout vojáky ze Šibáa ani v případě, že se Annan přikloní k tomu, že je území již libanonské.
V roce 2000, když Izraelci z Libanonu odcházeli, OSN stanovila, že jsou farmy stále syrské a že se o nich bude rozhodovat v mírových jednáních mezi Izraelem a Sýrií. Tyto rozhovory ale podobně jako jednání s Palestinci stagnují.