Příštích šest měsíců v Iráku bude kritických. V rozhovoru pro agenturu AP to uvedl velvyslanec USA v Iráku Zalmay Khalilzad.
Podle něj bude nezbytné, aby si nová vláda získala na svoji stranu veřejné mínění, což by vedlo ke zlepšení bezpečnostní situace. Poté by se údajně mohly začít stahovat americké a spojenecké vojenské jednotky.
Khalilzadovo vyjádření se objevilo jen den poté, co parlament schválil vládu národní jednoty v čele s Núrím Malikim. Sestavení vlády, která je vůbec první od americko-britské invaze v roce 2003, předcházelo pět měsíců intenzivních jednání, při kterých hrál právě americký velvyslanec klíčovou roli.
Američané věří, že právě sestavení vlády ze zástupců šíitů, sunnitů a Kurdů zmírní sektářské násilí v zemi a povede k odchodu spojeneckých vojenských jednotek z Iráku.
"Příštích šest měsíců bude pro Irák opravdu kritických," řekl Khalilzad. "Nová vláda dosáhne stability jen v případě, že se bezpečnostní ministerstva transformují do takové podoby, že získají důvěru iráckého lidu," dodal.
Upozornil tak na obavy mnohých sunnitů, kteří se domnívají, že některé bezpečnostní jednotky, jež spadají pod velení ministerstva vnitra, jsou infiltrovány šíity a Kurdy, kteří podněcují násilnosti v oblastech, kde žijí především sunnité.
Malikiho vláda sice složila přísahu aniž by znala jména ministrů obrany a vnitra, ale Khalilzad podle svých slov věří, že se oba posty podaří obsadit během týdne.
S obsazením posledních volných ministerstev by údajně mohly začít i rozhovory mezi Irákem a Íránem. Někteří politici totiž tvrdí, že Íránci jsou úzce navázáni na šíity a podporují je v podněcování násilností v Iráku. Írán narozdíl od Iráku patří k zemím, kde se většina obyvatel hlásí k šíitům.
"Jasně jsme řekli, že budeme chtít mluvit o Iráku, abychom se ubezpečili, že Írán do jeho věcí nijak nezasahuje," řekl americký velvyslanec.
"Chceme dobré vztahy Iráku a jeho sousedů. Nechceme, aby Írán nebo kdokoliv jiný posílal zbraně místním milicím, trénoval je a zásoboval je penězi," doplnil.