V Česku se objevil první případ ptačí chřipky, a to u labutě nalezené na Vltavě nedaleko Hluboké nad Vltavou. Ústřední ředitel Státní veterinární správy Milan Malena uvedl, že pták byl dle dosavadních testů nakažen virem H5, další vyšetření musí ještě prokázat, zda jde či nejde o vysoce patogenní virus H5N1. Podle Maleny by tomu tak mohlo být. Vzorky prověří také laboratoř v britském Weybridge. Nákaza se již objevila v téměř celé Evropě, včetně všech těsných sousedů Česka.
Ředitel jihočeské krajské veterinární správy František Kouba dosud přesně neví, o kterou labuť se jedná. "Čekám na pokyny z Prahy a budeme vydávat mimořádná veterinární opatření týkající se volně žijícího ptactva. Musíme stanovit pásmo ochrany, dozoru, provést s obcemi soupis hospodářství a budeme to hlídat," zdůraznil Kouba. Velké chovy jsou podle něj v oblasti zmapované, spíše se bude třeba zaměřit se na drobné chovatele.
"Může se ukázat, že to nebude ta vysoce patogenní forma viru a pak není důvod k těm opatřením," reagoval ministr zemědělství Jan Mládek. Ptačí chřipka je nebezpečná nemoc, ale není důvod k jakékoli panice, dodal.
Hejtman: Není důvod k panice
Jihočeský kraj v pondělí dopoledne svolal bezpečnostní radu, v pohotovosti jsou všechny složky integrovaného záchranného systému. Hejtman Jan Zahradník po jednání zdůraznil, že není důvod k panice a kraj zatím nevyzývá k žádné zvláštní aktivitě, protože nález je ojedinělý a zatím nebyl zjištěn vysoce patogenní virus. "Lidé by se neměli znepokojovat, měli by se chovat, jak jim velí jejich instinkt," řekl hejtman.
Upozornil, že informace o případných dalších podezřelých nálezech přijímá policie, hasičský záchranný sbor i zdravotnická záchranná služba. "Všichni jsou připraveni okamžitě reagovat," dodal s tím, že kraj má kontakty na obce a je v případě potřeby schopen je velmi rychle předat veterinární správě.
Dezinfekce veškerých vozidel v okruhu dvaceti kilometrů
Podle dřívějších informací o preventivních opatřeních nyní místně příslušná krajská veterinární správa vymezí území o poloměru tři kilometry okolo místa nálezu nakaženého zvířete. V tomto okruhu se nebude moci žádná drůbež chovat venku a přesunovat. Na území o poloměru deset kilometrů se budou dezinfikovat všechna vozidla, která prostor opustí, a drůbež se bude průběžně sledovat a vyšetřovat. Mimořádná opatření budou platit do odvolání, než se prokáže, že v oblasti není další výskyt ptačí chřipky.
Pokud by se nákaza dostala do chovu, budou všechna zvířata utracena a zlikvidována v nejbližším asanačním podniku. Chovateli i drobnému by podle veterinárního zákona příslušela náhrada. Také v tomto případě se vymezí tří a desetikilometrové ochranné zóny se zpřísněnými pravidly.
Chřipka je podle odborníků v Evropě především veterinární problém, lidem riziko takřka nehrozí. Někteří vědci se ale obávají toho, že zvířecí chřipkové viry, které se dosud z člověka na člověka nepřenášejí, by mohly zmutovat a šířit se mezi lidmi.
U nemocného musí být léčba antivirotiky zahájena nejpozději do 48 hodin po vypuknutí příznaků, jinak hrozí její selhání. V počáteční fázi se projevy ptačí chřipky neliší od běžné sezónní chřipky. Významným vodítkem pro lékaře je informace pacienta, zda v posledních sedmi dnech nepobýval v postižených oblastech a nebyl v kontaktu s domácími či divokými ptáky či s jejich výkaly.
Historie viru H5N1
Ptačí chřipka typu H5N1 byla poprvé zaznamenána ve Skotsku v roce 1951 a u člověka byla poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997, kdy na ni zemřelo šest lidí. Od prosince 2003, kdy se znovu vyskytla v jižní Asii, zabil virus H5N1 podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nejméně 105 lidí.
Přehled potvrzených případů ptačí chřipky u lidí
Země Mrtví Počet případů
Ázerbájdžán 5 7
Čína 11 16
Indonésie 22 29
Irák 2 2
Kambodža 5 5
Thajsko 14 22
Turecko 4 12
Vietnam 42 93
Celkem 105 186
Zdroj: WHO (stav k 24. březnu 2006)