Insideři filmového byznysu v Hollywoodu si nejdříve několik týdnů podávali z ruky do ruky fotokopie knihy Muž, který slyšel hlasy (The Man Who Heard Voices) a nenápadně si o ní povídali na večírcích. Když se minulý týden ve čtvrtek dostala kniha oficiálně na pulty knihkupectví, začalo sa o ní mluvit nahlas. Dílo s podtitulem Jak riskoval Night Shyamalan svou kariéru kvůli pohádce otevřeně píše o roztržce mezi režisérem a filmovou společností Walt Disney při natáčení jeho nejnovějšího filmu Lady In The Water. Podobné hádky se v médiích obyčejně označí jako "rozchod kvůli tvůrčím neshodám" a nikdo se už více neptá. Proto Hollywood šokoval způsob, kterým Shyamalan bez obalů o svých zkušenostech se společností Walt Disney píše. Ještě se totiž nestalo, aby někdo nepsanou etiketu hollywoodského byznysu porušil.
Night Shyamalan se do filmového byznysu uvedl snímkem Praying with Anger, ale nejznámější je asi díky filmu Šestý smysl (1999), který vydělal v amerických kinech 294 milionů dolarů. Po něm následovaly filmy Vyvolený (2000), Znamení (2002) a Vesnice (2004), které vytvořil pod hlavičkou Disney. Všechny vydělaly peníze nejen společnosti, ale i režisérovi - za každý film dostal podle deníku The New York Times 20 milionů dolarů plus 20 procent z celkové tržby v kinech: celkem slušný balík peněz. Smlouvu na film Žena ve vodě (Lady in the Water) podepsal Shyamalan se společností Walt Disney, potom se ale pro údajné nesrovnalosti přesunul ke konkurenci Warner Bros. Kniha Muž, který slyšel hlasy, kterou napsal reportér Sports Illustrated Michael Bamberger, zobrazuje boj mezi režisérem a filmovou společností, "mezi brilantním a citlivým umělcem a hloupou a prázdnou firmou, které jde jen o zisk". Otevřeně se v ní píše o Nine Jacobsonové, nyní již bývalé šéfce produkce společnosti Disney, s kterou v minulosti Shyamalan spolupracoval na svých předcházejících filmech. "Ona nechce režiséry, kteří jsou ikonami, chce režiséry, kteří vydělávají peníze," tvrdí režisér.
Podle knihy nastaly první problémy, když asistentka režiséra letěla s třemi kopiemi scénářů do Los Angeles právě za Ninou Jacobsonovou. Ta ale nebyla doma, protože šla vyzvednout svého syna ze školy, což Shyamalana i asistentku rozlobilo. "Co může být důležitější než nový scénář?"
Situace se vyhrotila za pár dní na pracovním obědě režiséra a producentky. Nina Jacobsonová mu řekla, že by byli rádi, kdyby změnil ve svém scénáři některé věci, ale přesto mu nabídla 60 milionů dolarů, aby film natočil. Shyamalan se však urazil. "Tohle je můj nejlepší nápad v životě. A vy mi říkáte, že tam mám neco měnit?" Po tomto obědě se režisér rozhodl natočit svůj film u konkurence. Kniha v podobných situacích zobrazuje celý "boj režiséra proti společnosti, zaměřené na produkci peněz". Někteří producenti a režiséři v ní ale vidí pravý opak. Disney se podle nich chová logicky, když se snaží ochránit projekty, do nichž investuje, před režisérem, který si o sobě myslí, že je geniální. Text knihy se přiklání na jejich stranu: často totiž přechází od biografie k hagiografii (oslavný životopis) a tak všechno, co Shyamalan řekne, udělá, nebo způsob jakým žije, je úžasné. Shyamalan přitom knihu před jejím vydáním četl a tvrdí, že má jeho absolutní podporu.
Jediným spravedlivým soudcem v tomto sporu budou zřejmě diváci. Film, jehož výroba stála 70 milionů dolarů a promo dalších 70, vydělal tento víkend pro Warner Bros v amerických kinech jen 18,2 miliony dolarů (pro porovnání - film Piráti z Karibiku vydělal během svého prvního víkendu 135 mil. USD a nedostal se ani do první dvacítky úspěšných amerických víkendových premiér. V roce 2002 časopis The Newsweek uveřejnil na obálce Shyamalana jako "nového Spielberga". Steven Spielberg však dokáže dělat skvělé filmy i bez zbytečně silných slov.
Převzato z HNonline.sk, 25. 7. 2006