POLITIKA
říká státní tajmeník Pavel Tělička, hlavní český vyjednávač s Evropskou unií
Jak České republice a Slovensku prospěla vzájemná spolupráce při vyjednávaní s Evropskou unií?
-- Je důležité si připomenout, že Česká republika zahájila jednání prakticky téměř o dva roky dříve než Slovensko. Proto se dá říci, že toto období bylo zajímavější pro Slovenskou republiku. Byli jsme o něco napřed. Absolvovali jsme screening, to znamená prověřování legislatívy, takže slovenská strana mohla čerpat z našich zkušeností. Když jsme zpracovávali naše poziční dokumenty, tedy dokumenty, které obsahovaly dopady jednotlivých právních norem a z toho vyplývajíci potřebu jednat o konkrétních opatřeních nebo o konkrétních přechodných obdobích, tak jsme tyto informace samozřejmě průběžně dávali k dispozici slovenské straně.
Věřím -- alespoň na základě vyjádření svých kolegů -- že jim to umožnilo poté, co oni zahájili jednání s Evropskou unií, do značné míry naše zkušenosti využít. Oba státy přece jen vycházely z obdobných podmínek, mnohé právní normy přetrvávaly z doby, kdy existovala federace obou zemí. Proto naše poziční dokumenty byly jistě užitečným materiálem k prostudování, přinejmenším třeba ke korekci, k zamyšlení při přípravě vyjednávací pozice Slovenska.
Jakmile Slovensko zahájilo vlastní jednání s Evropskou unií, tak vzájemné konzultace především o konkrétních problémech vždy znamenaly určitý přínos pro obě strany. Co se týče jednání mezi vysegrádskými státy, že tam to možná bylo v další fázi pro nás nejzajímavější. Jako jediný stát nemáte možnost obsáhnout všechny informace ke všem projednávaným kapitolám ze všech patnácti členských zemí unie. V takových případech jsme čerpali ve visegrádských zemích vzájemně informace v průběhu všech dvoustranných jednání s členskými státy.
Existuje nějaký konkrétní příklad, kdy se na základě varování či upozornění, ať už slovenských nebo dalších, třeba visegrádských partnerů, že se podařilo vyjednat nějaké lepší podmínky v některé oblasti, třeba lepší, než vyjednaly jiné kandidátské země?
-- Věci, ktoré se třeba podařilo vyjednat jinak či lépe než jiné visegrádské země, jdou spíše na vrub určité konzistentnosti a možná především výdrže při jednání. Dalo by se také říci, že se jednalo o přípravu jednotlivé pozice nebo o ten či onen manévr. Vzájemná komunikace se netýkala toho, že by na základě konkrétních poznatků jedna z kandidátských zemí najednou zjistila, že by bylo dobré toto, nebo, naopak, něco jiného. Mnoho věcí ze strany unie bylo předem daných.
Když se ohlížíte na léta vyjednávaní, neočekával jste třeba na začátku větší vstřícnost vůči kandidátským zemím ze strany Evropské unie, anebo, naopak, máte pocit, že vstřícnost je dnes z hlediska unie větší?
-- Učili jsme se především ze způsobu, jak se Evropská unie, či dříve společenství, rozšiřovala při přijímání nových členů, z jednání švédských, rakouských, finských, ale i španělských, portugalských, řeckých. Co se týče vstřícnosti, myslím si, že to bylo vzájemné postupné poznávaní.
Navíc je velmi těžké srovnávat začátek jednání a dnešní stav. Nejdříve projednávané kapitoly nebyly ani zdaleka tak citlivé, leckdy šlo o čistě formální projednávaní. Nyní je to dohadování o nejcitlivějších otázkách, proto to může budit odlišný dojem.
Na druhou stranu musím říci, že až na drobné výjimky to bylo ze strany unie vždy korektní a férové jednání. S výjimkou asi kapitoly volného pohybu osob jsme tušili, věděli, jak to dopadne. A v tomto případě bylo přece jen přes to všechno frustrující, jakým spůsobem unie tuto kapitolu vyjednávala a zdůvodňovala, protože si ani nedala práci s tím, aby vypracovala alespoň nějakou kvaziargumentaci.
Bude hrát nějakou roli skutečnost, že Slováci budou mít referendum o vstupu do unie zřejmě o něco dříve než Česká republika?
-- Máme samozřejmě zájem, aby hlasování o vstupu do Evropské unie v České republice dopadlo dobře. A nevylučoval bych, že svou roli mohou sehrát i výsledky referenda na Slovensku. Pro našeho občana to bude představovat další informace, které mohou ovlivnit jeho názor.
Představme si, že náš občan dostává informaci postupně o kladném výsledku v Maďarsku, kde se bude konat referendum nejdříve, potom v Polsku a následně na Slovensku. Pokud by se za této situace většina u nás vyslovila proti, tak by se Česká republika stala ostrůvkem mezi sousedními státy, a to by mělo i konkrétní dopady na naše vztahy s těmito zeměmi, které by se na rozdíl od nás rozhodly vstoupit. A naopak, pokud by všechny tyto země vstoupili do unie, tak by Česká republika měla za sousedy pouze členy Evropské unie.
Jednání se jako celek blíží ke konci. Je nyní nejsložitější jen proto, že jde o peníze?
-- Určitě ano. Neřekl bych ale, že tato jednání jsou nejsložitější. Patří k těm nejsložitějším. Protože třeba jednání o kapitole daně, životní prostředí, to přece byla velmi složitá a dlohodobá jednání. Například o daních jsme jednali rok a to velmi intenzívně. Zemědělství nebudeme zdaleka tak dlouho projednávat. Ono to je složitější tím, jak sám říkáte, že jde o peníze, jde o konkurenci a o závěr jednání, kde na to budeme mít relatívně málo času.