Nyní odhadněme celkový majetek tisícovky lidí, které jste na stadionu postavili do řady, a přidejme k nim nejbohatšího člověka planety, dejme tomu Billa Gatese, zakladatele Microsoftu. Předpokládejme, že čistá hodnota jeho bohatství činí okolo osmdesáti miliard dolarů, zatímco celkový kapitál všech ostatních shromážděných obnáší několik milionů. Jak velký podíl na bohatství celé skupiny Bill Gates má? 99,9 procenta? Bohatství všech ostatních dohromady představuje v jeho majetku jen chybu vzniklou zaokrouhlením, částku, o niž se hodnota jeho portfolia změnila během poslední vteřiny. Aby podobný podíl z celku představovala tělesná hmotnost jediného člověka, musel by vážit 22 000 tun.
Učiňme totéž například s prodejem knih. Seřaďte vedle sebe tisíc autorů (nebo těch, kteří si tak říkají, ačkoliv na vydání svých knih zatím marně čekají) a porovnejte, kolik výtisků prodali. Poté přidejte nejčtenějšího současného spisovatele. Vedle stovek milionů prodaných knih, jež má na svém kontě autorka Harryho Pottera J. K. Rowlingová, se bude podíl ostatních autorů (s nějakými pár set tisíci čtenáři) jevit jako naprosto nepatrný.
Podobné srovnání lze vyzkoušet také u akademických citací (zmínění jednoho akademika jiným v oficiální publikaci), referencí v médiích, výše výdělků, velikosti podniků a tak dále. Říkejme jim sociální veličiny, protože na rozdíl od těch fyzických (např. obvod v pase) vznikají v důsledku vzájemných lidských interakcí.
V Extrémově se vyskytují takové nerovnosti, že i jediný pozorovaný případ dokáže neúměrně ovlivnit celkový součet.
Zatímco hmotnost, výška a spotřeba kalorií tedy patří do Průměrova, bohatství nikoliv. Téměř všechny sociální veličiny pocházejí z Extrémova. Jinak vyjádřeno, sociální veličiny mají charakter informace, nejsou fyzické: nelze si na ně sáhnout. Peněžní částka na účtu je věc důležitá, ale určitě ne fyzická. Proto také může nabýt jakékoliv hodnoty, aniž by vyžadovala přísun energie. Je to jen číslo!
Povšimněte si, že před nástupem moderních technologií patřívaly do Průměrova také války. Je těžké vyhladit velký počet lidí, musíte-li je zabíjet jednoho po druhém. Dnes, kdy vlastníme zbraně hromadného ničení, však stačí k vyhlazení celé planety jediné tlačítko, jediný blázen či jediná chyba.
Podívejme se, co z toho plyne pro „černé labutě“. V Extrémově se rodit mohou a také se tak děje, protože hrstka událostí měla na běh dějin dalekosáhlý vliv. To je také hlavní myšlenka této knihy.