K odvaze při hledání nových cest a společných řešení současných problémů vyzvala dnes nová německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) poslance všech politických stran i celou německou veřejnost. Učinila to ve svém prvním vládním prohlášení v německém parlamentu.
Jako šéfka kabinetu velké koalice, který bude v historii spolkové republiky vládnout teprve podruhé, označila tuto neobvyklou konstelaci za mimořádnou příležitost, která musí být využita k tomu, aby Německo obnovilo dynamiku svého růstu a dostalo se znovu do čela vývoje v Evropě i ve světě. "Chceme vytvořit předpoklady pro to, aby Německo za deset let znovu patřilo mezi tři velké v Evropě," řekla.
V jedenapůlhodinovém vystoupení opakovaně vyzvala k překonání obvyklých stranických "rituálů" v německé politice a k nastoupení nových cest ve prospěch všech obyvatel Německa. Apelovala na věcnost, čestnost, spolehlivost a spravedlnost při uskutečňování nezbytných reforem, které mají podle ní "uvolnit brzdy růstu" a umožnit využití velkého potenciálu země, který spočívá zejména ve vzdělanosti, vysokém stupni rozvoje vědy a moderních technologií.
Připomněla, kolik různých politických překvapení v Německu přinesl letošní rok, včetně jejího zvolení první ženou v čele vlády v historii. Dodala: "Proč bychom se všichni navzájem neměli překvapit i tím, co všechno teď společně v naší zemi dokážeme."
Přihlásila se k proslulému výroku bývalého kancléře Willyho Brandta (SPD), který v roce 1969 vyzval Německo k odvaze posílit demokracii, a vyzvala k "odvaze dále posílit svobodu" v zemi. Vzdala hold i svému předchůdci Gerhardu Schröderovi (SPD) za to, že "přes odpor prosadil odvážný plán reforem Agenda 2010". Nová vláda na něj chce navázat a mimo jiné dopracovat i reformu zdravotnictví, na níž se ještě neshodla, řekla kancléřka.
Merkelová poukázala především na potřebu snížit vysokou nezaměstnanost a enormní rozpočtový deficit jako na dva klíčové úkoly nové vlády. Ke splnění těchto cílů jsou potřebná i některá nepopulární opatření, jako jsou zvýšení daně z přidané hodnoty, prodloužení důchodového věku nebo omezení ochrany zaměstnanců. Právě v této oblasti je třeba netrvat na dosaženém a hledat další možnosti a nové cesty, ale také aplikovat dobré zkušenosti ze zahraničí, prohlásila.
Kancléřka však zároveň zdůrazňovala, že i její vláda si předsevzala zachování "lidskosti", tedy zajištění sociální spravedlnosti a solidarity. Ujistila všechny slabé, že je ani nová vláda nenechá bez pomoci, a jmenovala například některá nová chystaná opatření na podporu rodin s dětmi. Současně však zdůraznila, že vláda bude usilovat o to, aby "sociálních výhod nezneužívali ti, kteří se jako chudí a slabí jen tváří".
Podobně uvedla, že vláda hodlá vedle podpory slabých klást důraz také na větší podporu těch, kdo "odvádějí velké výkony". V této souvislosti poukázala na chystané daňové a jiné úlevy ve prospěch malých a středních podnikatelů, k nimž přiřadila i záměr výrazně omezit byrokracii.
Slíbila zvýšené investice do infrastruktury, zejména dopravy a komunikací, dalšího rozvoje východní části země, ale i do reformy federálního uspořádání. Pokud jde o energetiku, přiznala, že na budoucnost jaderných elektráren trvají rozdílné pohledy, a řekla, že vláda chce podpořit hlavně hledání obnovitelných zdrojů. Zároveň však slíbila prověrku efektivnosti těchto výdajů a poukázala na nutnost hledání úspor i v domácnostech.
V zahraniční politice Merkelová zdůraznila nutnost posílení spojeneckých svazků, zejména Evropské unie a NATO, včetně upevnění partnerství se Spojenými státy. "Transatlantické spojenectví je nenahraditelné, NATO je pro nás základem bezpečnosti, evropská bezpečnostní politika jejím doplňkem," prohlásila. Současně slíbila "nemlčet k jakémukoli porušování lidských práv". V globalizovaném světě musí hrát centrální roli mezinárodní organizace v čele s OSN, řekla dále s tím, že Německo bude pokračovat v úsilí o reformu světové organizace.
Kancléřka konstatovala, že "Evropa se nachází v krizi, která je především krizí důvěry", a řekla, že Německo chce být "prostředníkem a iniciátorem obnovování této důvěry". "Německo chce plnit očekávání partnerů, je připraveno přijmout rozumný kompromis při nynějších jednáních o budoucím rozpočtu EU, ale zároveň je odhodláno hájit své vlastní zájmy a nebrat na sebe příliš velké závazky," řekla.
Podpořila přístupová jednání mezi EU a Tureckem, ovšem zdůraznila, že mají otevřený konec a nemusí nutně skončit přijetím Ankary do unie. Také v domácí politice se vyslovila pro "dialog s islámem" a zlepšení soužití s národnostními menšinami a jejich integraci do společnosti.
V okrajové zmínce se vyslovila pro připomenutí "bezpráví vyhnání" a pokračující podporu vlády při zachování kulturního dědictví vyhnanců. V narážce na chystané Centrum proti vyháněním v Berlíně potvrdila, že vláda podpoří tuto připomínku "v duchu smíření a v evropském kontextu", ale zdůraznila zároveň, že při tom nesmí být ohrožena důvěra ostatních zemí v Německo.