Sebevraždy tří arabských zajatců zadržovaných na americké vojenské základně Guantánamo vyvolaly ve světě znepokojení nebo přímo odsouzení Spojených států.
Británie označila sebevraždy za smutnou příhodu, nevládní organizace vyzvaly k urychlenému uzavření vězeňského komplexu na Guantánamu a afghánské fundamentalistické hnutí Taliban přičetlo vinu za smrt vězňů Washingtonu.
Úřad britského premiéra Tonyho Blaira v neděli označil sebevraždy na Guantánamu za "smutný incident", ale zdůraznil, že je třeba vyčkat výsledků vyšetřování.
"Je to smutný incident ... musí se vyšetřit a musíme počkat na výsledek tohoto vyšetřování," řekl agentuře AFP Blairův mluvčí.
Britská státní prokurátorka Harriet Harmanová prohlásila, že zajatecký tábor by měl být přemístěn z Kuby do USA, kde by vězni podléhali americkému soudnímu systému, nebo by měl být zcela zrušen.
"Pokud je to právně zcela v pořádku a neděje se tam nic špatného, proč ho nemají v Americe?" tázala se Harmanová v rozhovoru pro televizní stanici BBC. Podle prokurátorky se tábor nachází z právního hlediska v "zemi nikoho".
Saúdskoarabský právní zástupce saúdskoarabských občanů zadržovaných na Guantánamu Katíb Šimarí obvinil ze zodpovědnosti za sebevraždy Spojené státy.
"Smrt zajatců odhaluje špatné zacházení na Guantánamu a rozsah porušování lidských práv," prohlásil právník. "Pokládám americké úřady zodpovědné za jejich smrt," řekl Šimarí televizní stanici Al-Arabíja.
Dva ze sebevrahů byli identifikováni jako Saúdští Arabové, třetí byl Jemenec. Saúdská Arábie, která je významným spojencem USA v regionu, chce dosáhnout návratu těl obětí do vlasti.
Není však známo, zda bude Rijád požadovat vyšetřování okolností jejich smrti. Saúdská Arábie uvedla, že stupňuje úsilí o návrat do vlasti všech svých občanů zadržovaných na Guantánamu.
Také mezinárodní nevládní organizace Amnesty International (AI) znovu vyzvala k uzavření tábora. "Tyto sebevraždy ... jsou tragickými důsledky roků svévole a neomezeného zadržování," uvedla AI.
Barbaru Olshanskou z Centra pro ústavní práva, které zastupuje tři stovky vězňů z Guantánama, sebevraždy nepřekvapily.
"Myslím, že lidé (zadržovaní na Guantánamu) zažívají neuvěřitelnou beznaděj, že se jim nikdy nedostane spravedlnosti," řekla Olshanská.
Podobně reagoval z New Yorku šéf organizace Human Rights Watch Ken Roth. "Bohužel takovéto sebevraždy se dají zcela předpokládat, když jsou lidé drženi mimo zákon bez jakékoli vyhlídky na konec," poznamenal Roth.
Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) přislíbil, že jeho zástupci příští týden vězení na americké námořní základně navštíví. Vyjádřil také obavu, že vězni, kteří čelí nejisté budoucnosti a neznají své právní postavení, mohou utrpět psychickou újmu.
Mluvčí fundamentalistického hnutí Taliban dnes prohlásil, že údajné sebevrahy ve skutečnosti zabili jejich strážci. Uvedl, že muslimští bojovníci by nikdy sebevraždu nespáchali, neboť jim to zakazuje islámský zákon.
"Nemůžeme přijmout (tvrzení), že spáchali sebevraždu," řekl AFP mluvčí Muhammad Haníf. "Mudžahedín bojuje svou bitvu až do posledního vydechnutí," dodal.
Velitel guantánamské základny admirál Harry Harris naopak sebevraždy označil za promyšlený čin vězňů, nikoli za projev zoufalství. Vážné znepokojení nad událostí vyjádřil podle anonymního zdroje z Bílého domu americký prezident George Bush.
Na Guantánamu je v současnosti zadržováno asi 460 osob podezřelých z teroristické činnosti či z napojení na islámskou teroristickou síť Al-Káida, a to aniž by americké úřady vznesly proti vězňům jakékoli formální obvinění, uvedla CNN.
Většina z nich byla zadržena už na podzim 2001 v Afghánistánu během operací americké armády proti fundamentalistickému islámskému režimu hnutí Taliban.
Tiskové agentury připomínají, že téma Guantánamo oslabuje spojenectví mezi Washingtonem a západoevropskými zeměmi v boji proti světovému terorismu.
K uzavření základny v minulosti vyzvali například německá kancléřka Angela Merkelová, dánský premiér Anders Fogh Rasmussen a britský generální prokurátor lord Goldsmith.