Evropský tisk v neděli neskrývá pochybnosti o účinnosti rezoluce Rady bezpečnosti OSN k Libanonu, přijaté po dlouhém vyjednávání v noci na sobotu.
Objevují se dokonce hlasy, že světová organizace může na slíbeném vyslání mírových jednotek do jednoho z nejkonfliktnějších regionů světa jen ztratit svou reputaci, aniž by přispěla ke skutečnému míru.
Britský tisk se pak zamýšlí nad tím, jak postupovat v boji s terorismem na domácí frontě, mezi britskými muslimy.
"Rezoluce OSN 1701 je bezpochyby výsledkem vysokého diplomatického umění vyjednávat. Avšak pro Libanon je zřejmě stejně málo prosaditelná jako rezoluce 1559. Ta mluvila o odzbrojení Hizballáhu, aniž by říkala, jak toho má být dosaženo," napsal v neděli švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung am Sonntag.
Když v roce 2005 odtáhli Syřané z Libanonu, byla "cedrová revoluce" Libanonců označována Američany za výraz vůle po svobodě a dokonce Izrael ji komentoval uznale.
Od té doby však mezinárodní společenství nechalo Libanon sám sobě, ačkoli spolehlivými partnery mu mohly být jen silná libanonská vláda a armáda. "(Nynější) rezoluce možná situaci krátkodobě uklidní. Ale Libanon v ní přišel zkrátka," uzavírá list.
Renomovaný deník Süddeutsche Zeitung přináší názor bývalého vysokého německého diplomata Guntera Pleugera, podle nějž může OSN na výrazné angažovanosti v Libanonu jen tratit.
"Pokud by modré přilby nyní měly odzbrojit Hizballáh, který nedokázal porazit ani Izrael svou masivní vojenskou ofenzivou, dostanou se do stejné situace jako izraelská armáda: budou na ně střílet. Aby jednotky OSN mohly odzbrojit islamistické milice, musely by operovat po celém libanonském území. Pokud modré přilby zůstanou jen jako nárazník na jihu země, bude Hizballáh přes ně dál střílet na Izrael," řekl politik.
Varoval také před možností, že izraelské ničení infrastruktur ve značných částech Libanonu může vést k politickému rozpadu země. Pak by hrozil vznik "krizového půlměsíce" od Libanonu přes Sýrii, Irák, Írán až po Afghánistán, který by ohrožoval stabilitu celého regionu.
Britský tisk se zamýšlí nad tím, jak dál v boji s terorismem na domácí frontě, a jako klíčové vidí získání mladých britských muslimů.
Zatímco The Observer požaduje, aby muslimští předáci a kazatelé "šířili pravdu", a nikoli nenávist, The Times míní, že vláda by měla především "vysušit bažinu", z níž čerpají terorističtí extremisté.
"Abychom porazili terorismus, musíme nejprve vysušit bahno, z nějž vyrůstá," píší The Times. "Muslimy musíme přesvědčit, že stojíme na stejné straně, že tu není žádné pronásledování islámu a že ve válkách, do nichž jsou nasazovány britské jednotky, jde o zastavení extremistů a korupce islámu. To by mělo vést k tomu, že muslimové budou extremisty ve svých řadách znepokojeni a budou je hlásit policii. Také by to mělo vést k tomu, že se muslimové od radikálních imámů odvrátí a vyženou je z jejich mešit. Státní orgány mají také zodpovědnost za to, aby pronásledovaly extremisty na univerzitách a ve věznicích, uzavíraly internetové stránky nebo knihkupectví hlásající násilí a nenávist, a všeobecně přijímaly rozumná opatření na ochranu občanů," míní list.
The Observer ale požaduje také vstřícné úsilí ze strany muslimů. "Pokud jsou mladí britští muslimové odcizeni, je to smutné a musíme se jejich rozmrzelostí zabývat. Avšak každý, kdo svévolně zabíjí jen kvůli své nenávisti, překročil hranice psychopatické kriminality. Britskou politiku nemůže diktovat jen potřeba tyto lidi uklidnit," zdůrazňuje list.
Předáci britských muslimů mají jako každý jiný právo kritizovat zahraniční politiku premiéra Blaira a její důsledky. Ale ještě důležitější je jejich zodpovědnost za to, aby šířili pravdu: Totiž že Británie není žádný agresor ve válce proti islámu, že žádná taková válka ani neexistuje, že vražda vydávaná za mučednictví nepřináší žádnou čest a že terorismus nikdy nelze ospravedlnit klamnými představami o trpěných ústrcích, dodává.