V noci ze soboty na neděli začne platit letní čas. Ručičky hodin se v neděli v 02:00 posunou o 60 minut dopředu a většina lidí bude nucena vstávat o hodinu dříve. Iniciátoři zavedení letního času vždy zdůrazňovali jeho ekonomické výhody. V první i druhé světové válce s nimi nejspíš nikdo nepolemizoval. V České republice byl letní čas zaveden naposledy v roce 1979. Jeho kritici v posledních letech poukazují na to, že úspory, které časnější vstávání milionů lidí přináší, jsou sporné a časový posun lidskému organismu neprospívá.
Podle lékařů změna času naruší biorytmus jen citlivých jedinců. Ředitel Psychiatrické léčebny v Praze - Bohnicích Ivan David odhaduje, že takových lidí je méně než desetina.
Nelibost i u sousedů
Přechody z "normálního" času na letní a zpět jsou v německojazyčných zemích, tedy Německu, Rakousku a Švýcarsku, značně neoblíbené. Podle průzkumu institutu Gewis se až 91 procent obyvatel těchto zemí domnívá, že změny času "nemají žádný smysl". Avšak jen třetina z nich požaduje okamžité zrušení "letního" času.
"Pro většinu dotázaných není hodinový posun sem a tam na jaře a na podzim ničím víc než zbytečnou otravou," prohlásil podle agentury APA představitel institutu Gewis. Pouze devět procent dotázaných se domnívá, že posun denního času za sluncem je smysluplná věc.
Nepřímým důkazem, že jde o věc pro většinu lidí nepřirozenou, je i skutečnost, kolik z nich je každoročně nejistých: posuneme teď ručičky hodin dopředu nebo dozadu? Bude dřív tma nebo světlo? Jen tři procenta dotázaných dokázala bez dlouhého přemýšlení správně říct, kterým směrem si tuto neděli posunou ručičky hodinek.