Nové zábrany proti povodni u stanic pražského metra, které leží v záplavovém území, jsou v podstatě hotové. Většina z nich by tedy měla odolat tak velkým záplavám, které metropoli postihly před třemi lety. Výjimkou jsou podle ředitele Dopravního podniku Tomáše Jílka jen stanice Invalidovna a přestupní Florenc na trase B a C.
"To jsou stanice, jejichž zabezpečení proti povodni by stálo stamiliony korun. Svou konstrukcí a způsobem založení se nedají ochránit standardním způsobem. Jsou zabezpečeny proti stoleté vodě," řekl Jílek.
V případě větších záplav by se do nich voda dostala. Díky rekonstruovaným tlakovým předělům by se však neměla šířit dál. "Kdyby přišla povodeň, do stanic vědomě vodu pustíme, protože třeba stanice Florenc C by vyplavala jako loď," podotkl Jílek.
Dříve se uvažovalo o tom, že by byly zaplavovány čistou vodou. Ukázalo se ale, že to není možné. Neexistuje totiž zdroj, ze kterého by do nich bylo možné vodu napustit, uvedl ředitel. Lepší ochranu proti povodni by tyto stanice mohly získat v budoucnu v případě, že by se nad nimi stavěly nové domy. Tím by se stanice mohly zatížit, dodal Jílek.
Nové zábrany proti záplavám u stanic metra mají rezervu 60 centimetrů nad hladinu vody ze srpna 2002. Podle Jílka stály zhruba 700 milionů korun. Zábrany tvoří hlavně podzemní betonové stěny, na které se při povodni umístí přenosné hrazení. U stanic Staroměstská a Malostranská jsou studny, z nichž by se voda čerpala. Křižíkovu obehnala železobetonová zeď.
Před třemi lety vyřadila pětisetletá povodeň z provozu asi polovinu z pěti desítek stanic, 16 z nich zcela nebo částečně zaplavila. Opravy stály skoro sedm miliard korun. Voda se v metru šířila hlavně netěsnými otvory pro kabely, které jsou u tlakových předělů.
Kvůli zatopení podzemní dráhy rezignovali ředitel metra Ladislav Houdek a šéf jeho ochranného systému Jiří Svoboda. Případnou trestní odpovědností za povodeň v metru se zabývala policie, věc dvakrát odložila. Lidi podezřelé z obecného ohrožení se policistům nepodařilo vypátrat.