Česká republika stále figuruje na seznamu zemí, v nichž by mohla být umístěna americká protiraketová základna, uvedlo v sobotu americké velvyslanectví. Reagovalo tak na slova odstupujícího premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD), podle něhož vznikne základna v jiné zemi než v Česku.
Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) zmínil, že případná protiraketová základna v Česku by mohla mít i podobu radaru, samotné rakety by mohly být umístněny jinde. Stejně jako velvyslanectví v sobotu Svoboda ČTK řekl, že Američané zatím o základnách nerozhodli.
"Česká republika a Polsko jsou nadále zvažovány jako možné lokality pro americké obranné protiraketové základny," uvedla mluvčí velvyslanectví Victoria Silvermanová.
Paroubek však v rozhovoru pro sobotní Právo řekl, že základna bude v jiné zemi. "Podle mých informací bude ta základna umístěna někde jinde, nikoli v České republice. Takže není o co se hádat," tvrdí. V rozhovoru není uvedeno, zda základnou myslel přímo rakety.
Česká armáda nemá k případné stavbě protiraketového zařízení žádné nové informace, vyjádření USA čeká na přelomu srpna a září, řekl v sobotu mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
České území kvůli umístění základny už zkoumali američtí experti. Podle Svobody Spojené státy situaci a názory velmi pečlivě sledují a rozhodnou se i podle nich. Minulý týden jednali o základnách čeští diplomaté v USA.
V Česku se mezitím vede debata o tom, zda by se k protiraketovému systému neměli vyjádřit lidé v referendu. Komunisté už mají připravený ústavní návrh všelidového hlasování. K referendu se přikláněla i ČSSD, ODS míní, že by stačil souhlas parlamentu, a základnu podporuje.
Na českém území nechce rakety většina občanů, ukazují průzkumy. Češi odmítají přítomnost raket zejména z obavy o snížení bezpečnosti země. V Česku se již také konalo několik protestních akcí.
Spojené státy argumentují tím, že by protiraketový deštník chránil vedle Američanů i hostitelskou zemi a evropské spojence. Podle české diplomacie by výstavba základny přinesla do ekonomiky stovky milionů dolarů a podléhala by českým zákonům. Polská média již dříve spekulovala o tom, že by se na ni vztahovalo americké právo.
České zapojení do protiraketového systému slíbil v USA v roce 2002 bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík. S účastí na protiraketové ochraně počítala už v roce 2003 nová bezpečnostní strategie státu.
Svoboda tehdy řekl, že jsou možné čtyři stupně zapojení: od aktivní politické podpory po rozmístění raket. Do roku 2011 chtějí Američané po Evropě postavit radary a deset protiraketových střel, které by zneškodnily případné nepřátelské rakety z rizikových zemí, za které USA považují hlavně KLDR a Írán.