Ministři financí EU se dnes večer nedohodli na režimu snížené DPH kvůli odporu České republiky, Polska a Kypru. Formálně bylo jednání přerušeno a tyto tři země sdělí do konce týdne, jaké konečné stanovisko zaujmou vůči poslední verzi návrhu, kterou podpořilo 22 zbývajících členských států.
"Rakouský návrh byl pro Českou republiku nepřijatelný. Celý den jsme vedli jednání o jeho možných úpravách. Nakonec nám nezbylo než jednání zablokovat," řekl na tiskové konferenci ministr Bohuslav Sobotka. Upřesnil, že schůze rady ministrů financí (Ecofin) neskončila, byla formálně přerušena. Češi, Poláci a Kypřané do konce týdne sdělí, jak se rozhodli. O stanovisku Česka bude pravděpodobně již ve středu jednat vláda.
Sobotka uvedl, že mu šlo o prodloužení přechodných období, po které může ČR uplatňovat nižší sazbu DPH na stavební práce spojené s bydlením a na dodávky tepla. Otázku topení se podle něj podařilo uspokojivě vyřešit, nikoli však bytovou výstavbu. "To byl jeden z hlavních důvodů, pro které muselo jednání být přerušeno." dodal. Tento bod zabral údajně 90 procent celého jednání, přičemž český ministr se ocitl ve sporu s německým kolegou Peerem Steinbrückem, který Sobotkovy návrhy vehementně odmítal.
Rakouský ministr Karl-Heinz Grasser před novináři trojici ministrů upozornil, že by si měli uvědomit svou odpovědnost. "Pokud se nepřipojí k dohodě ostatních dvaadvaceti, bude to špatný signál pro EU a pro její obyvatele," prohlásil. Jeho slova svědčila o vypjaté náladě, která jednání provázela.
Je to poprvé, co se Česká republika takto "zasekla" při ministerském jednání v EU. Pozorovatelé dávají tuto neústupnost do souvislosti s předvolebním bojem.
Sobotka neřekl, jaké řešení bude hájit ve vládě, až se bude odpovědí do Bruselu zabývat. Jistý náznak lze vystopovat v jeho slovech, že hlavním cílem Česka je dostat během příštích dvou let možnost ještě otevřít debatu o zachování snížené sazby na bytovou výstavbu, která zatím platí do konce příštího roku. "Nevzdáváme se tohoto cíle a nevylučuji, že najdeme cestu, která to umožní," řekl.
Ministr financí si rovněž postěžoval na nerovné zacházení s novými členskými zeměmi. "V EU je velmi špatná situace, jestliže jsou předkládány návrhy, které neodstraňují rozdíly mezi novými a starými členskými zeměmi," dodal. Podle něj je třeba si uvědomit, že staré členské země mají časově neomezené výjimky, zatímco "nováčci" se musí spokojit jen s časově omezenými výjimkami. ČR nebyla údajně v tomto postoji osamocena a stejný názor během jednání prezentovaly i ostatní nové členské státy.
Případné zvýšení DPH na stavební práce od roku 2008 by se podle Vladimíra Pikory z Volksbank promítlo nejen do zdražení nových bytů a domů, ale i do růstu cen staršího bydlení, které zůstane k nové výstavbě ve stejném cenovém poměru. Na vyšší dani tak vydělají současní vlastníci nemovitostí, jejichž majetek se zhodnotí. Naopak prodělají ti, které koupě nemovitosti teprve čeká. Tento vývoj prý potvrzují i zkušenosti Slovenska, kde DPH vzrostla zavedením jednotné sazby 19 procent.
Analytici očekávají, že s růstem sazby daně zároveň poklesne poptávka po bydlení, což zabrání prudkému růstu cen nemovitostí. Poptávka se však postupně vzpamatuje a s ní porostou i ceny.
Přestože ekonomové obvykle volají po co nejjednodušším systému daní a často i po jediné sazbě DPH, zachování výjimky na nižší DPH u bydlení by podle Markéty Šichtařové z Next Finance smysl mělo. "Je to jistě pro ekonomiku menším zlem než naprosto iracionální systém, který by vznik jejím zrušením," řekla.
Zrušení výjimky již ke konci roku 2007 by podle Petra Fanty ze společnosti Skanska bylo špatnou zprávou pro všechny zájemce o nové bydlení, kteří by se tak ocitli pod časovým tlakem. Například byt, který dnes stojí dva miliony Kč, by jim kvůli zvýšení sazby DPH z pěti na 19 procent v roce 2008 podražil až o 280 tisíc, uvedl.
Kvůli růstu daně prý rovněž může skončit část drobných stavebních firem, které jsou finančně závislé na zálohách klientů. Na konečný dopad na český trh však podle Fanty bude mít významný vliv i postup a rychlost deregulace nájmů.