Dnes odpoledne jsem objednán k zubaři (který se bude hlavně snažit zjistit, co si myslím o brazilských dluhopisech). Vcelku s jistotou mohu prohlásit, že o zubech něco ví, zejména vejdu-li do ordinace s bolestí a odcházím s pocitem úlevy. Člověk, který by o zubech nevěděl zhola nic, by mi úlevu poskytl jen stěží, ledaže by měl toho dne výjimečné štěstí – nebo by se výjimečnému štěstí těšil celý život a podařilo se mu tak stát se zubařem navzdory tomu, že je patřičnými znalostmi zcela nepolíben. Při pozorování zubařova diplomu visícího na zdi ordinace však docházím k závěru, že pravděpodobnost, že čirou náhodou u zkoušek opakovaně odpovídal správně a již před promocí si uspokojivě poradil s několika tisíci zubními kazy, je opravdu velmi nízká.
Večer mám pak namířeno do Carnegie Hall. O pianistce, která tam má vystoupit, toho příliš nevím a dokonce jsem zapomněl i její nezvyklé, cizokrajně znějící jméno. Pamatuji si jen, že vystudovala kterousi z moskevských konzervatoří. Navzdory tomu mohu očekávat, že uslyším klavírní hudbu. Bylo by jistě nezvyklé narazit na člověka, který hrál v minulosti jen díky
šťastné náhodě s takovou virtuozitou, že to dotáhl až do Carnegie Hall. Šance, že uslyším kakofonii, jež bude výsledkem nahodilého bušení do kláves, je natolik nízká, že ji mohu zcela vyloučit.
Minulou sobotu jsem byl v Londýně. Londýnské soboty mají zvláštní kouzlo; město žije rušným životem, který však není poznamenán mechaničností všedního dne ani rezignovanou náladou neděle. Bez jasného plánu a bez hodinek jsem se tehdy ocitl v Muzeu královny Viktorie a prince Alberta, přímo před svými oblíbenými sochami od Antonia Canovy. Profesionální deformace ve mně okamžitě vyvolala otázku, jakou roli mohla sehrát při práci na těchto mramorových skulpturách nahodilost. Kamenná těla představují realistické reprodukce lidských postav, jsou však harmoničtější a vyváženější než jakýkoliv přírodní výtvor (napadlo mě nad tím Ovidiovo materiam superabat opus). Může být snad taková fi nesa výsledkem pouhé štěstěny?
Víceméně totéž mohu prohlásit o každém, kdo se pohybuje v hmatatelném světě nebo v oblasti, v níž je podíl nahodilosti nízký. Cokoliv spojeného se světem obchodu naopak představuje problém. Cítím se nesvůj, neboť zítra mám bohužel schůzku s jistým manažerem investičního fondu, který ode mne a mých přátel chce, abychom mu pomohli najít investory. Tvrdí o sobě, že má dobrou bilanci. Z toho však mohu vyvodit pouze to, že se naučil prodávat a nakupovat, což je snadnější než usmažit vajíčko. Jsem schopen připustit, že skutečnost, že v minulosti dosáhl zisku, má jistý význam, nelze ji však přeceňovat.
Netvrdím, že je tomu tak vždy; existují i případy, v nichž se lze na dosavadní bilanci spolehnout, těch ale bohužel není mnoho. Jak již patrně tušíte, dotyčný by se měl připravit, že mu budu během prezentace skákat do řeči, zejména v případě, že nedá najevo ani náznak skromnosti a pochyb o sobě samém, jaké od lidí pracujících s nahodilostí očekávám. Patrně ho zasypu dotazy, na které možná nebude vinou zaslepení dosavadními výsledky připraven. Nejspíše ho také poučím, že dokonce i Machiavelli – v dobách dávno před vznikem moderních trhů – připisoval štěstí přinejmenším poloviční podíl na úspěchu (zbytek pak přikládal prohnanosti a dovednosti). V této kapitole se podíváme na některé obecně známé vlastnosti dosavadních
bilancí a historických časových řad, které odporují přirozenému chápání. Situace, o niž se jedná, je v jistých svých variacích známá jako zkreslení následkem přežití, vytěžování z dat, data snooping, přeučení či regrese k průměru, v zásadě jde tedy o stavy, kdy pozorovatel v důsledku chybně vnímané role nahodilosti přikládá pozorovaným výsledkům přehnaný význam. Jak je zřejmé, mají poměrně zneklidňující důsledky; ty mohou vyplývat i ze situací obecnějšího rázu, u kterých musíme počítat s vlivem nahodilosti, jako jsou koincidence či volba lékařské procedury.
Pokud bych měl uvést, čím může výzkum v oblasti fi nancí v budoucnu přispět k vědeckému poznání jako takovému, zmínil bych především analýzu vytěžování z dat a studium zkreslení následkem přežití. Bedlivě zkoumány byly právě ve světě fi nancí, lze je však vztáhnout na veškeré vědecké bádání. Finanční sféra je tu cenným zdrojem poučení zejména proto, že představuje jednu z mála oblastí, kde máme k dispozici množství informací (v podobě hojných časových řad), nemůžeme však s nimi provádět experimenty tak jako například ve fyzice. Právě tato závislost na minulých datech má pro celou sféru zásadní negativní důsledky.