V reklamě se to opakuje pravidelně. Někdo vystoupí z řady, začne razit slogan „think different“ a má úspěch. Ostatní ho kopírují, parodují či zesměšňují a z jinakosti se stane trend. A z trendu pak nuda a čeká se na další velký nápad, který celý obor posune dál.
V našem politickém PR žijeme v době lidové. Politici mluví, jak jim ústa narostla, přesněji jak si myslí, že mluví jejich potencionální voliči. Andrej Babiš je se svým „čau, lidi“ lidově profesionální, Miloš Zeman lidově upachtěný, ostatní se plácají někde mezi tím.
Hned na začátku podzimu nás čekají volby, takže kampaně už vystrkují růžky. Politici vědí, že o prázdninách tu bude poloprázdno, takže se snaží. Sociální sítě se zaplnily videy, kde lidé nám většinou neznámí (ruku na srdce, kdo znáte nějakého svého radního), nejlépe v pozadí s dětmi či spokojenými seniory, vyprávějí, co dělali o víkendu, jak mají rádi svoje město, že by postavili víc bytů, přidali učitelům a zavedli metro ke každému domu.
Základem je, aby se to celé tvářilo přirozeně. Jako když si rodinka vyjede k rybníku či do nákupního centra.
Zdá se mi, že už to moc fungovat nebude. Jelikož lidoví jsou všichni, už i ústavní právníci, takže pak máme před sebou postavičky od sebe nerozeznatelné jako účastníci seriálu Prostřeno. Pocit v duši i žaludku diváků je velmi podobný.
Novým vítězem tedy nebude ten, kdo bude ještě více lidový, protože Marka Prchala (bez ironie) nebo pálení trenýrek (sarkasmus) jednoduše nepřekonáte. Jackpot bude brát ten, kdo začne myslet jinak. Což vyžaduje dvě vlastnosti, které českým politikům bohužel většinou chybějí: myšlení a osobitost.
Vypadá to, že budeme muset přežít ještě jednu lidovou PR kampaň, spousta holek a kluků „odvedle“ vypadne ze hry, a třeba ta jarní do Evropského parlamentu už bude jiná.
Nebo taky ne. Třeba se stejně jako v módě vrací retro a nás čeká na delší dobu nějaká nová verze lidové demokracie. Ostatně je zajímavé, že jsem ještě neobjevil slogan, který by obsahoval slovo „svoboda“. Kvůli ní to všechno vzniklo, pamatujete?
