Vezme-li se vlna rozhořčení, která se valí na papeže Benedikta XVI. za jeho úterní výroky o islámu za měřítko napětí mezi islámským a západním světem, pak je "konflikt civilizací" na nejlepší cestě rozvinout se v opravdový boj, píše sobotní Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Jiný německý deník, Die Welt, uvádí, že současná situace kolem hlavy katolické církve, kdy jistý turecký politik dokonce Benedikta XVI. přirovnal k Hitlerovi a Mussolinimu, upomíná na eskalaci protestů proti karikaturám proroka Mohameda z počátku letošního roku. Liší se zatím v tom, že současné reakce jsou okamžité, zatímco ohlasy na karikatury přišly až několik měsíců po jejich zveřejnění.
Papež si zřejmě neuvědomil, že jeho přednáška na univerzitě bude poslední jiskrou, která znovu zažehne napětí mezi křesťanstvím a islámem, domnívá se autor dnešního komentáře v britském listu The Guardian. Připomíná, že Benedikt XVI. v minulosti žil životem, během něhož byl zřídka vystavován záludnostem světové politiky.
Proto kolem sebe potřebuje poradce, kteří s ní mají zkušenosti. To by vystačilo na to, aby se příště vyvaroval chybných odhadů svých výroků. Je ale třeba si i uvědomit, že tento spor má i svoji druhou stranu. Není dialogu bez otevřenosti. Muslimský svět by se tedy měl snažit být rozvážnější ve svých rekcích a neurážet se tak rychle.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung dodává, že muslimský svět by se měl zříci jakéhokoliv násilí a nátlaku v záležitostech víry. Katolická církev to udělala na druhém vatikánském koncilu v 60. letech.
Na potřebu vzájemnosti v dialogu upozorňoval i samotný papež na letošní květnové konferenci o migraci, píše britský list The Times. Tehdy vyzval křesťany, aby "otevřeli svoje srdce a náruče" muslimským imigrantům, ale muslimové na druhou stranu by měli "překonat svoje předsudky a omezené myšlení".
Ačkoliv udělal některé vstřícné kroky vůči židům, muslimům a nekatolickým křesťanům po svém zvolení a podnikl pouť do Osvětimi, současný papež klade menší důraz na dialog s ostatními náboženstvími než jeho předchůdce Jan Pavel II, soudí The Times.
Protesty z islámského světa chápe jeden z hlavních kritiků papeže Benedikta XVI., švýcarský teolog Hans Küng. "Papež Benedikt XVI. správně věří, že potřebujeme mezináboženský dialog," cituje Künga server turkishpress.com.
Ale jeho řeč prý ukázala, že s islámským světem nezachází s potřebnou citlivostí. Švýcarský teolog rovněž Benediktovi XVI. vytýká, že hledá souvislosti mezi islámem a násilím a zároveň opomíjí násilné kapitoly z dějin vlastní církve.
Hans Küng, který byl jedním z oficiálních teologů II. Vatikánského koncilu, se narodil v roce 1928 ve švýcarském Sursee. Kontroverzní katolický teolog a vystudovaný filosof kritizuje postoj církve k ženám, k sexualitě a souvisejícím společenským otázkám.
Küng je známým kritikem dogmatu o neomylnosti papeže a centralistické hierarchie katolické církve. Je zástáncem světové ekumeny (sbližování všech náboženství) a zasazuje se rovněž o větší vliv laiků na dění v církvi. Z jeho knih přeložených do češtiny patří k nejznámějším publikace Malé dějiny katolické církve či aktuální dílo Po stopách světových náboženství.