Policejní odposlechy telefonických rozhovorů mezi bývalým sportovním ředitelem fotbalové Viktorie Žižkov Ivanem Horníkem a fotbalovými funkcionáři a rozhodčími dnes bavily celou síň Obvodního soudu pro Prahu 3. Soud projednává případ korupce - Horník je obžalován, že úplatky nabízel, deset rozhodčích a delegátů fotbalového svazu, že si je nechali slíbit.
Policejní odposlechy jsou hlavním důkazem obžaloby. V několika případech zaznamenaly, jak Horník nabízel za výhody pro svůj tým "kila jablek", "litry nafty" či "čtyřicetníky". Podle policie těmito výrazy myslel peněžní odměny.
Při pouštění odposlechů v soudní síni se smáli nejen přítomní novináři či obhájci, občas se smíchu neubránila ani soudkyně Markéta Polanecká. Jednou dokonce musela použít kapesník, aby si setřela slzy.
Pobavení vzbuzovaly například neustálé stesky Horníka na to, že se jeho klubu nedaří. "Já už nemůžu žít, mně už nic nechutná," stěžoval si. Nebo jeho výrok, když byl hovor něčím rušen: "Co to bylo? Jdou po mně, nebo po tobě?".
Vzhledem k tomu, že Horník a spol. používají při rozhovorech mnoho vulgárních slov, dostávala se soudkyně občas do prekérních situací. Jeden z obhájců ji například vyzval, zda by mohla odposlech trochu vrátit zpět. "Tam, jak můj klient říká - na to se ti vy...," požádal Polaneckou. Ta mu vyhověla a upozornila ho: "Ale on říká - já se na něj vy...".
Policie původně za rozhovory s Horníkem stíhala 16 rozhodčích či delegátů. Státní zástupce však po čase zrušil obvinění předsedy komise delegátů Ladislava Dofka a rozhodčích Evžena Amlera, Milana Šedivého a Miroslava Liby. Policie pak jejich případy odložila. U soudu však dnes přesto zazněly i podezřelé rozhovory některých z nich.
Například po Šedivém Horník chtěl, aby ovlivnil pro Žižkov důležitý zápas mezi Plzní a Olomoucí: "Potřeboval bych, abys jim (Plzni) nedal ani deko...já mám na to kilo, když Plzeň nevyhraje, třicetník pro (delegáta svazu Jiřího) Vlčka a sedmdesátník pro tebe, aby bylo na kafe na Vánoce."
Podle žalobce Petra Cibulky však Šedivý reagoval tak, že to není potřeba, a tím se v podstatě zachránil. Většina těch, kteří dnes stojí před soudem, totiž na Horníkovy nabídky reagovala slovy: fajn, jasně, jo a podobně. Policie to vyhodnotila jako jejich souhlas s úplatkem.
Nikdo z obžalovaných vinu nepřiznal, ani Vlček, který se jako jediný smířil s podmínečným trestem, jenž soudkyně vynesla trestním příkazem. Podle Cibulky se Vlčkovi jako jedinému podařilo prokázat také převzetí úplatku ve výši 30.000 korun, který si nechal poslat poštou. Jeden z odposlechů také zaznamenal, jak Horníkovi diktuje svou adresu.
Podle pondělních výpovědí obžalovaných rozhodčích a delegátů vše vypadalo tak, že Horník vždy před důležitými zápasy volal na všechny strany, nikdo mu však nerozuměl. A ti, co rozuměli, se jej údajně chtěli výroky "jasně" a "fajn" jen slušně zbavit.
Podobně dnes své hovory s Horníkem vysvětloval i poslední vyslýchaný obžalovaný, asistent rozhodčího Marcel Hábl. "Telefonu jsem nevěnoval zvláštní pozornost, byl jsem unaven a zrovna jsem si hrál s dětmi," tvrdil.
Nabídku úplatku prý vůbec nezaregistroval. Podle odposlechu mu Horník řekl: "Bob ti to řekne, ale je tam 40 litrů nafty za kříž (remízu) a 70 za výhru." Vlček reagoval slovy: "Jasně, jasně, jasně." Soudu ale řekl, že takhle odpovídal zcela automaticky. Nezarazil se však, ani když po něm Horník chtěl číslo faxu, aby mu mohl poslat "věci ohledně žlutých karet", a nadiktoval mu ho.
Soud bude pokračovat v pátek, na programu budou výslechy svědků.